Podle organizace UNICEF a Světové zdravotnické organizace je téměř každý třetí člověk na planetě bez přístupu k nezávadné pitné vodě. OSN zase uvádí, že ročně zemře v důsledku styku s kontaminovanou vodou přibližně 1,5 milionů lidí. Děsivé statistiky, co říkáte? 

Barvení a bělení textilu je druhým největším znečišťovatelem vody na světě a textilní průmysl obecně pak produkuje 20 % světových odpadních vod, alespoň tak to uvedla v roce 2019 Světová banka. Ohromná spotřeba vody a její znečišťování zkrátka k výrobě oděvů neodmyslitelně patří. Tato životodárná tekutina je potřeba ve všech fázích produkce – od pěstování plodin určených k výrobě vláken až po neustálé a mnohdy nadměrné praní výsledného módního kousku (o tom, jak prát ekologičtěji a šetrněji si můžete přečíst v našich předchozích článcích). 

Bavlna – bílé zlato i jed pro životní prostředí

Bavlna je s naprostým přehledem nejpoužívanějším přírodním materiálem v textilním průmyslu. Není se co divit, svými vlastnostmi je opravdu pouze těžko překonatelná. Výborně absorbuje vlhkost, rychle schne a je velmi snadné ji udržovat. Je měkká a příjemná na dotek a její cena je velice nízká. Možná až moc! Bavlna se pěstuje v bezmála stovce zemí světa, přičemž některé z nich jsou na ní existenčně závislé. Bez bavlny by několik miliard lidí nemělo co na sebe a to bez nadsázky.

Každá mince má ale dvě strany a ta druhá strana produkce bavlny je extrémně temná. Výroba jednoho bavlněného trička spolkne kolem 2 700 litrů vody, džíny jsou ještě o poznání žíznivější, spotřeba zde atakuje hranici 8 000 litrů. Když budeme chtít vypěstovat jeden kilogram čisté bavlny, bude nás to stát 7 000 až 30 000 litrů vody, což jsou 3 % celkové spotřeby vody v zemědělství. 

Problémem při pěstování bavlny není pouze vysoká spotřeba vody, ale také nadměrné využívání hnojiv a pesticidů. Ty mohou kontaminovat ostatní vodní plochy a podzemní vody. Snad při pěstování žádné jiné plodiny se nevyužívá tolik pesticidů a herbicidů, jako při pěstování bavlny. Téměř polovina všech celosvětově využívaných hnojiv padne právě na pěstování bavlny. Pesticidy negativně ovlivňují nejen životní prostředí, ale také zdraví těch, kteří se na jejím pěstování podílejí. 

Jak snížit spotřebu vody – zaměřeno na textil

I když si Česká Republika, co se týče průměrné spotřeby vody, nestojí v rámci Evropy vůbec špatně, stále se bavíme o těžko představitelných objemech. V současnosti se hovoří o průměrné denní spotřebě vody okolo 100 litrů na osobu. Pouze 5-10 litrů vody zužitkujeme na přípravu pokrmů a k pití. Zbytek nám nenávratně proteče v koupelně. Přičteme-li si k tomuto číslu i vodu spotřebovanou na výrobu našeho oblečení, doslova nám vyschne v ústech. 

Pokud nám osud tohoto zdroje z nejcennějších není lhostejný, měli bychom se zaměřit na jeho uvážené využívání a hlavně na úsporu. Opatření můžete ve své domácnosti učinit celou řadu, my se nyní zaměříme na oblečení, jeho nakupování, nakládání s ním i jeho údržbu.

1.Méně je někdy více

Opakování je matka moudrosti a proto vás znovu vybízíme, zkuste více přemýšlet nad tím, co a proč si kupujete. Je jasné, že občas se neuváženým či spontánním nákupům nevyhneme. Zkusme ale většinu oblečení kupovat s rozmyslem. Když už po nějakém tom kousku sáhneme, dejme přednost kvalitě, lokální výrobě a recyklovaným materiálům. Hvězdou na poli textilu se v poslední době stává Tencel (Lyocell), polosyntetický udržitelný materiál, který má vynikající vlastnosti (více o něm se dočtete zde). Dalšími vhodnými materiály jsou například bambus nebo konopí.

2. Kupujte oblečení z druhé ruky

Dejte šanci rovněž oblečení z druhé ruky. Odmění vás nejen výrazně příznivější cenou, ale také nižší ekologickou stopou. Hlavně dětské oblečení se opravdu vyplatí nakupovat v second handech nebo nejrůznějších online bazarech či skupinách. 

3. Recyklujte 

V rámci zemí Evropské unie se za rok vyhodí více než 5,8 milionů tun textilu. Z toho se pouze jedna čtvrtina recykluje či využívá na charitativní účely. Zbytek putuje zcela nekompromisně na skládku. Přitom recyklace textilu je tak snadná. Obnošené oblečení můžete prodat, darovat, vyměnit anebo vhodit do sběrných boxů, které jsou už snad v každém městě či větší obci. Nevyhazujte bezhlavě své oblečení, vždy myslete na to, že někomu se ještě může hodit. A pokud ne přímo k odívání, textil se dá využít k celé řadě dalších účelů. 

4. Eliminujte konvenční bavlnu ve svém šatníku

Vzhledem k výše napsanému, není asi moc co dodat. Jen snad, že pokud hledáte udržitelnější variantu bavlny, hledejte nápis organic cotton, nejvyšší stupeň kvality pak zaručuje certifikát GOTS (Global Organic Textil Standard). Jen takto budete mít jistotu, že vaše bavlněné oblečení zanechá co možná nejmenší ekologickou stopu a „nevypije“ tolik věder vody.

5. Perte efektivně

Mnoho z nás se nad praním oblečení moc nezamýšlí, hodí zkrátka triko do pračky, zmáčkne knoflík a je to. Často nás ale bezmyšlenkovité praní stojí nejen peníze, zbytečně vysokou spotřebu vody, ale také jím zhoršíme životnost našich oděvů. Pokud se naučíme, jak často prádlo prát, jak jej třídit, vybereme ten správný program a teplotu vody, můžeme značně snížit ekologický či finanční dopad našeho počínání. Jak na to? Přečtěte si v našem článku.
 

Zdroje : Canva